Dějepis
27. 11. 2018
Slované
Slované se dělili na východní, západní a jižní větve.
Východní Slované - Kyjevská Rus
Jejich území sahalo od pohoří Karpat k řece Volze, od Baltského moře k Černému.
Slovanská knížata sídlila v opevněných hradištích, která vznikala poblíž významných obchodních cest (poblíž velkých řek Volhy, Dněpru). K nejvýznamnějším hradištím patřil na severu Novgorod, na jihu Kyjev.
Obchodovalo se s Byzancí, se švédskými Varjagy. Ti byli i válečníky a dobývali některá hradiště.
V pol. 9. stol. vládl v Novgorodě varjažský kníže Rurik, v r. 882 jeho příbuzný Oleg dobyl Kyjev.
Celou oblast nazvali Kyjevská Rus.
Významným panovníkem Kyjevské Rusi byl
Vladimír I. (vládl na přelomu 10. a 11. stol.; říkalo se mu také svatý Vladimír). Přijal křesťanství; upevnil moc s byzantskou říší.
Ve 12. století se Kyjevská Rus rozpadla na malá knížectví.
27. 11. 2018
Západní Slované - Poláci
První polský kníže - Měšek I. z rodu Piastovců; vládl ve 2. pol. 10. století.
Zpočátku měl dobré vztahy s českými knížaty - Přemyslovci. Oženil se s dcerou Boleslava I. - Dobravou. Dal se pokřtít a začal šířit křesťanství. Po smrti manželky se jeho vztahy s českým knížectvím zhoršily.
Měškův syn Boleslav Chrabrý panoval do r. 1025; byl to panovník schopný, rozšířil území. Obsadil i Prahu, chtěl české knížectví připojit k polskému (hájil se, že má právo po matce, české Přemyslovně Dobravě). V Čechách neuspěl.
Chtěl také, aby v Polsku bylo založeno arcibiskupství a chtěl se stát králem. Nakonec se mu obojí podařilo docílit.
Arcibiskupství vzniklo na přelomu 10. a 11. stol. v Hnězdně. Polským králem byl korunován r. 1025 (o svolení papeže požádal až dodatečně, když se sám nechal korunovat, císaře nepožádal vůbec).
Polský stát se rozpadl na několik menších knížectví.
21. 11. 2018
Zápis Seveřané a vikingové
Původní vlast vikingů - Skandinávie (dnešní Dánsko, Švédsko, Norsko, Island). Patřili ke Germánům.
Vikingové jsou nazýváni jen ti Seveřané, kteří se účastnili válečných výprav, které podnikali vždy po vodě. Jejich lodě - drakary (ozdobené na přídi dračí hlavou).
Dánští vikingové - napadali západořímskou říši a Anglii. Usadili se zde.
Norští vikingové - útočili na Skotsko a Irsko, také se zde usazovali. Někteří svobodní sedláci se odmítli podrobit králi a vystěhovali se na ostrov Island. Patřili pak k nejodvážnějším mořeplavcům; koncem 10. stol. objevili a obydlili Grónsko, r. 1000 pobřeží Severní Ameriky (zde se neusadili, na Ameriku se zapomnělo a znovu ji později objevil Kryštof Kolumbus).
Švédové zvaní Varjagové se více věnovali obchodu - plavili se do Pobaltí (dnešní Rusko), do Byzance.
V Norsku, Dánsku, Švédsku vznik království od 9. stol. Panovníci přijímali křesťanství. Pomáhalo jim to ve vládě (jeden Bůh, jeden panovník).
16. 11. 2018
Arabové a Turci
Na Byzanc nejprve útočili Arabové, posléze Turci. Oba národy mají společné náboženství - islám.
Islám vznikl na Arabském poloostrově a rozšířil se hlavně na Blízkém východě. Vznik je spojen s prorokem Muhammadou r. 622, ve sv.městě Mekka založil náboženské učení o jediném Bohu - Alláhovi. Všechny zákony tohoto náboženského učení jsou sepsány v knize Korán. Vyznavačům islámu se říká muslimové.
Víra v jednoho Boha dala Arabům pocit sounáležitosti a vytvořili centralizovanou říši (cca v 7. stol.). Vládli zde chalífové, kteří podnikali výbojná válečná tažení do okolních zemí a nazývali to svatou válkou za rozšíření islámu.
V 8. století se arabská říše rozkládala od Indie k Pyrenejskému poloostrovu, na jihu k africké Sahaře. Mnohá území tak zabrali Byzancii.
Pyrenejský poloostrov ovládali Arabové do r. 1492, tehdy padla Granada a země se opět dostala do nadvlády křesťanských panovníků.
Přínos arabské kultury pro Evropu
Arabové se učili od ostatních národů, překládali mnohá díla antických autorů, byli mezi nimi vynikající matematikové, fyzikové, zeměpisci, lékaři.
Přivezli do Evropy nové plodiny: rýži, cukrovou třtinu, bavlnu, citroník, pomerančovník. Budovali lázně, nemocnice, knihovny, školy, mešity (muslimské chrámy).
Stavby nebo předměty nesměli zdobit postavami, protože to jejich náboženství zakazovalo, proto používali v umění ornamenty rostlinného nebo geometrického charakteru.
Byli také výborní obchodníci. Nejznámějším byl Ibráhím ibn Jákúb.
Turci
Od 10. - 11. století na arabské území pronikají Turci. Také vyznávají islám. Zakládají vlastní říši v čele se sultánem. Ve 2.pol.11.st. ovládli i Malou Asii, která patřila Byzanci. Turci dobyli i Jeruzalém, sv.místo křesťanů, papež proti nim vyhlásil r.1095 křížovou výpravu. Pro Byzanc - Turci velké nebezpečí.
Cca r. 1300 vládne Turkům dynastie osmanská (podle zakladatele Osmana). Osmanská říše - velmi výbojná. R. 1453 Turci dobyli Konstantinopolis.
Osudy východořímské říše
Od r. 476 se o mnohá území východořímské říše ucházejí jiné národy a připojují je ke svým územím. Proto od r. 476 nazýváme dějiny této říše Byzancí.
Byzanc
Byzantští císaři germánské panovníky za uchvatitele a snažili se sami o obnovení římského impéria. Dočasně se to podařilo slavnému byzantskému císaři Justiniánovi I. Za jeho vlády v 6. století dosáhla byzantská říše největšího rozkvětu.
Vydal Justiniánův zákoník, podle kterého měl panovník nejen světskou, ale i církevní moc. Konstantinopolský biskup (patriarcha) mu byl podřízen.
Za vlády Justiniána - velkolepé stavby: chrám Boží moudrosti v Konstantinopoli (bylo to v Byzanci hl.město), dále v Ravenně chrámy zdobené mozaikou aj.
Od 6. stol. - útoky na Byzanc slovanských kmenů ze severu; v 7. stol. Z východu arabské útoky a v 8. stol. se původní území Byzance zmenšilo jen na část Balkánského poloostrova a Malou Asii.
Šíření křesťanské víry mezi Slovany, Chorvaty, Srby, Bulhary.
9. století - r. 863 - přicházejí Konstantin a Metoděj na Velkou Moravu šířit vzdělanost a křesťanskou víru.
V Byzanci nejvyšší církevní představitel - konstantinopolský patriarcha - nedobré vztahy s papežem. Toto trvá do r. 1054, dochází pak k rozdělení na římskokatolickou církev na západě (se sídlem v Římě, jazykem latinským), a pravoslavnou na východě (se sídlem v Konstantinopoli a jazykem řeckým).
Opět - útoky Turků z východu. Papež posílá křížovou výpravu. R. 1453 Turci dobyli Konstantinopol, byzantská říše zanikla.
Zápis 7.r.
Francie
Vznik ze západořímské říše. Před koncem jejího trvání - napadali západořímskou říši vikingové. (Normané - muži ze severu). Jejich vpádům zabránil až francký král r.911 - udělil léno vikinskému náčelníkovi. Později však opět málo respektují francké, později francouzské krále.
R. 987 po vymření Karlovců - vládne Hugo Kapet již Francii. Hlavním městem se stala Paříž. Kapetovci vládli cca do poč. 14. stol., obnovovali královskou moc.
Anglie
Během 5. stol. Na britské ostrovy přicházejí germánské kmeny Anglů a Sasů (později splynuli a nazýváme je Anglosasové). Bývalá římská provincie tak dostala jméno Anglie. Zakládají zde království. Od 8. stol. Sem také přicházejí i vikingové.
R. 871 - králem Alfréd Veliký. Porazil Vikingy a sjednotil Anglii. Alfréd pečuje o umění, kulturu, vzdělanost. Opět od konce 9. st. Hovoříme o renesanci.
R. 1066 dobyl Anglii normanský vévoda Vilém Dobyvatel a stal se anglickým králem. Tím se komplikují vztahy mezi Francií a Anglií. Vilém se staví jako rovnocenný partner franc. králi, ale franc. král jej považuje za leníka.
Zápis Kultura raného středověku
Kulturní oblasti Evropy ve středověku:
> západoevropský okruh (Polsko, české země, dnešní Maďarsko)
> byzantský okruh (Balkánský poloostrov, Kyjevská Rus)
> Pyrenejský poloostrov
Architektura
11. -13. století - románský sloh (mohutné zdi, ploché dřevěné stropy, kamenné klenby, zdobené sloupy, okna a dveře klenuté do půlkruhového oblouku, úzká okna nebo spojená - tzv. sdružená; zdobené vchody paláců - portály). Hlavně se stavěly v románském slohu církevní stavby, stavby boháčů a panovníků.
Románský sloh - kostely:
> rotundy (kruhový půdorys); na hoře Říp, ve Znojmě, na Vyšehradě.
> baziliky (vnitřní prostor - na 3 a více částí - lodě); na Pražském hradě, v Třebíči.
První kamenné hrady; Pražský hrad, Přimda, Cheb.
V Praze - první kamenný most - Juditin (manželka krále Vladislava II.) - přes Vltavu.
Na venkově - obytná stavení - stodoly, chlévy, sýpky. Bohatší - usedlosti.
Výtvarné umění
Výzdoba chrámů: reliéfy, sochy světců, nástěnné malby, ornamenty.
Výzdoba knih - drahé vazby vykládané drahými kameny, zlatem, slonovinou, iluminace. Písařské dílny při klášterech.
Vzdělanost a literatura
Církev - církevní školy, biskupské školy - z nich později univerzity (pro chlapce).
Klášterní školy (u ženských klášterů - i pro dívky). Výuka - jen latinsky.
Čechy v době knížecí
Pověsti (uč. str. 55 - 56).
Bořivoj a Ludmila
Nejvýznamnější knížata v českých zemích - od 2. pol. 9. stol. - Přemyslovci; také jejich příbuzní Slavníkovci.
Prvním Přemyslovcem - kníže Bořivoj a jeho manželka Ludmila. Založil Pražský hrad (předtím sídlila knížata na Levém Hradci).
Václav a Boleslav
Kníže Bořivoj měl dva vnuky: Václava a Boleslava. Jejich otec (Bořivojův syn) zemřel mladý.
Václav se proto měl stát knížetem ještě ve velmi mladém věku, proto za něj vládla matka Drahomíra.
Václav se stal vzdělaným mužem, podporoval křesťanství, založil na Pražském hradě kostel sv. Víta. Rozšířil území o části ve středních Čechách. Zemi ohrožoval německý král Jindřich Ptáčník;
Václav uhájil samostatnost, ale byl nucen platit poplatky za zachování míru.
To se nezamlouvalo jeho bratru Boleslavovi a 28. září 935 nechal Václava ve Staré Boleslavi zavraždit. Sám se pak ujal vlády. Začalo se mu říkat proto Boleslav Ukrutný.
Po čase se stal také mocným panovníkem. Přestal platit poplatky Jindřichu Ptáčníkovi, válčil s jeho nástupcem králem Otou I. Stali se z nich spojenci a r. 955 společně porazili kočovné Maďary v bitvě na Lechu. Boleslav I. vládl 30 let. Ovládl celé Čechy, část Moravy, Slezsko a Krakovsko (tudy procházely obchodní stezky). Zavedl pravidelné daně, nechal razit mince (stříbrné denáry). Měl dobré vztahy s Polskem.